[ Webhosting profitux.cz ]

Zpět

Furch Vincenc



*8.8.1817 Krásonice †5.1.1864 Wien

Obrozenecký básník. Po studiu v Telči a Jihlavě studoval filisofii v Brně a práva v Olomouci. Od roku 1841 pracoval jako úředník ve Vídni.
V r. 1847 složil k národní hymně moravskou sloku, pro kterou se stal podezřelým policii, a tak se uchýlil do Telče a později do Veselíčka, kde se zamiloval do správcovy dcery. Její otec ji však nechtěl dát Čechovi. Po této prohře se Furch uzavřel do sebe a žil samotářsky. Zklamání vyzařuje z jeho sbírky Malby sepiové. Jeho básnické dílo je v současnosti téměř zapomenuto. V roce 1974 bylo znovu připomenuto pěkným výborem, který vyšel v Brně pod názvem Plná luna. Básníci František Halas a František Hrubín se vyjádřili o jeho verších o lásce pochvalně a pokládali je za "nejkrásnější milostné básně na prahu novodobé české poezie". Furch se často vracel do Telče, kde byla pochována jeho matka a kde žil a zemřel i jeho otec. Často říkával svým přátelům, že chce zemřít v Telči. Proto, když se v roce 1928 ve Vídni rušil hřbitov, na kterém byl pochován, byly jeho ostatky slavnostně převezeny do Telče a uloženy na hřbitově u sv. Anny do hrobu rodiny Iglů. Dílo: Básně (1843), Barvy a zvuky (novely 1848), Písně a balady z války turecké (1850), Polské dumky, dramata: Slavibor na Štramberce, Poslední boje baltických Slovanů.

Obsah