[ Webhosting profitux.cz ]

Zpět

Z Místku.

S potěšením chápu se péra, abych národu našemu radostnou zprávu sdělil, že duch národní již i na hranicích Slezských procitnul, že jsme opět vydobyli kus pole národu našemu dědičného. Míním zde totiž slavnostní otevření "besedy občanské" v Místku. Protivníci naši, jichž máme jak hub po teplém dešti v lese, napínali všechny síly své, aby nám zdaření tak chvály hodného úmylu sprostými a hanebnými útoky překazili, leč marné bylo jejich namáhání a usilování proti spolku neodvislých občanů, oni byli s velikou přesilou odraženi a potlačeni, i vězí nyní v kalužech hanby. Co to bylo povyku, že město na čtyřech koncích hořet bude, že tan ti Slované se budou bíti atd. Leč přikročím raději k zprávě, aby laskavý čtenář poznal, jak sprosté bylo osočování zdejších frankfurťáků.
V neděli dne 28. ledna okolo 4 hodin odpoledne hrnuly se zástupy lidstva s hudbou v čele hostům naproti. Byla to nepopísatelná podívaná, když se zástup s hosty za hřímání výtečné hornické hudby k místnosti besedy blížil. Místnost byla zevnitř mnohými velkými prápory v národních barvách okrášlena, na balkoně skvěl se nápis spolku ověnčený a vůkol prápory obstrojený. Uprostřed zářily se poprsí JJ. VV. schválně k tomu z Olomouce přivezené, drahé ale za to vkusné obrazy, jek poprsí Havlíčka, Sušila byly také ověnčeny.
Místnost obsahující veliký sál a čtyry pokoje byla již záhy před započetím přeplněna, tak že později přišlí hosté jen s tíží uvedeni býti mohli. Byli jsme překvapeni mistrovskou hudbou hornickou z M. Ostravy, neboť takové hudby jsme zde ještě neslyšeli, jejihc "ouvertura" byla s náramným nadšením přijata. Taktéž veškeré tance. Spanilé slečny Purová z Příboru, Rozaciho z Uh. Hradiště, Visnerová z Frenštátu a pí Macenaurová z Příboru sestupovaly za všeobecného potlesku a slečna Rozacího byla opětně vyvolána. Zpěvácké spolky Franštátský "Utonulou", Příborský "Jetelinku", M. Ostravský "SVoji k svému" a také mladičký Hukvaldský "Žene mrak se" se v pravém smyslu vyznamenaly, zvláště Příborští museli svou "Jeteliku" pro velmi zdařilé provedení opakovati. Při Příborských účinkovalo vůbec množství krásné pleti uprostřed na vyvýšené tribuně, velmi příjemně by líbezně na posluchače, a to zvláště u jinochův. Pan Prachař z Ostravy rozveselil také svým mistrným provedením "Frajtra Kaliny" obecenstvo, začež též všeobecným potleskem poctěn byl a úlohu svou chtěje nechtěje opakovati musel. Mezi hosty pozorovali jsme pana okresního Šteinera, pp. Ferd. Knězka a Dom. Reka obecní radní, p. A. Bohdálka, p. Peřinu z Příbora, pana Čeňka Janíka z Rožnova, velctěné duchovenstvo zdejší i z okolí, pak veleváženou choť p. Dom. Knězka, majitele panství Jaszurové v Haliči a mnoho jiných vážených osob, jen litujeme, že jsme pohřešovali pp. poslance zemské Kostelníka a Kallusa, pak spanilou slečnu B. Kostelníkovu, jenž by se nám svou přítomností velice byli zavděčili. Konečně slušno poznamenati, že byla na všeobecnou žádost J. Exc. p. stát. ministru Rich. Belcredimu za neohrožené hájení práv národa našeho telegraficky důvěra a blahopřání vyslovena, nečež se J. Exc. srdečnými slovy poděkoval.
Když přišlo k tančení, byla to opravdu nemožnost dostatečného místa najíti, můžeme směle říci, že zde bylo přes 700 osob. Tímto se dá také ona okolnost omluviti, proč mnozí jinoši místo tance raději ve vedlejších pokojích pospolu se bavili. Zábava nenucená a vskutku přátelská trvala až do širého dne, při čemž pan Prachař z Frenštátu nás žertovnými písněmi o gardistech, Košutovi, o životě valašském a jinými těšili, co zatím o německém "Harmonienballe" v sousedním ospalém, a odrodilém Frýdku nepříliš chvalné věci se mluví. Takovým způsobem skončilo se otevření "Obč. besedy" v Místku v přátelské útěše, k nevídané spokojenosti všech přítomných, a mnozí, jenž pravého účelu našeho spolku neznali, a jen ze zaslepenosti proti nám jednali, protírají si nyní oči, a jak se dovídám, přistoupilo hned mnoho vážených občanů zdejších do spolku, čímž náš spolek za šestinedělního trvání svého přes půl druhého sta údů vzrostl.
Takovým způsobem potěšitelným zaorána jest půda na půnoční hranici naší milé Moravy, od našich předků zděděná. Bůh dejž, aby semeno dobrým způsobem zaseté, také hojné ovoce vydávalo. Vám však drazí bratři a sestry milé, kteřížto jste se vynasnažili přispěti nám ku pomoci, kteří jste ukázali našim odpůrcům pravou slovanskou vzájemnost, posíláme ty nejsrdečnější díky a provoláváme Vám Sláva, Vaše úslužnost a láska k národu našemu zůstane nám věčně v paměti. My chceme býti věrnými stoupenci Vašimi.

Olomoucké noviny roč. II. č. 11. ze 7.2.1866

Obsah

Zpět