[ Webhosting profitux.cz ]

Zpět

ZPĚT

Práce usiluje o zachycení hudebních aktivit ve spolcích, tedy ve skupinách lidí sdružených potažmo organizovaných pro shodné či obdobné názory, touhy, cíle. Tyto aktivity bylo možné postihnout ve třech úrovních:
1. podle názvu spolku (pěvecký, hudební),
2. podle případné úlohy hudby či zpěvu vyjádřené ve stanovách zkoumaného spolku,
3. podle hudebních aktivit prokázaných zvnějšku (noviny, plakáty, programy aj.).

Časový protor je většinou vymezen událostmi po Říjnovém diplomu Františka Josefa I. v roce 1860 a vznikem republiky v roce 1918, podle potřeby je reflektováno dění tento prostor přesahující.
Vymezení území, které je touto prací mapováno, vychází jednoznačně ze zadání, uvedeném již v titulu. Až na jednu výjimku jsou zde zahrnuty obce, ležící na území Moravy před vznikem samostatného československého státu. Původně zamýšlená struktura podle nového územního uspořádání státu v roce 2000 se ukázala jako naprosto nereálná, neboť hranice nově sestrojených krajů v žádném případě nedávají tušit, kudy mohla vést hranice mezi Čechami a Moravou.
Oproti moravským krajům vykolíkovaným po 2. světové válce tedy zahrnuje i Dačicko a území okresu Moravské Třebové (do roku 1960 soudní okresy Moravská Třebová a Svitavy), neuvádí naopak Polnou, za socialismu v okrese Jihlava, historicky však náležející k Čechám. Naopak do práce nebyly zapříklad zahrnuty slezské Odry, součást novojičínského okresu až po roce 1960.
V případě Brna způsobilo toto kritérium na první pohled nelogické umístění řady spolků z městských částí, připojených k Brnu až v roce 1919 a později (1919 Bohunice, Brněnské Ivanovice, Černovice, Dolní a Horní Heršpice, Husovice, Juliánov, Jundrov, Kohoutovice, Komárov, Komín, Královo Pole, Lískovec, Maloměřice, Medlánky, Obřany, Přízřenice, Řečkovice, Slatina, Tuřany, Žabovřesky, Židenice, 1944 Líšeň, 1957-1960 Bystrc, Kníničky, Rozdrojovice, Moravské Knínice, Veverská Bitýška, Holásky) do okresu Brno-okolí.
Pro větší názornost byla pro práci použita mapa z edice Státního okresního archivu Brno-venkov Tabulae de collectionibus archivi Raygradensis (M. V. Drápela, I. Durec, J. Hollan, M. Kašubová, P. Kocman, Brno 1995) Česká hospodářská družstva různých kategorií koncem r. 1907 (kreslil Otakar Vašíček, tisk A. Pukrábek v Praze, Brno 1910, měřítko 1 : 400 000), která se nakonec přes menší nedostatky (není na ní například zakreslen soudní okres Velká Bíteš, existující již od roku 1894) jevila jako nejvhodnější podklad.

Pokud bychom chtěli řešit mapování hudebních aktivit spolků spíš plošně, jen na základě obecných kritérií, nedojdeme nikdy k plně relevantním závěrům. Spolky, vznikající v rámci ustanovení říšského zákona č. 134 z 14.5.1867 (tzv. spolkového zákona), natož spolky vznikající ještě před vydáním tohoto zákona, je totiž prakticky nemožné vtěsnat do jednotné šablony, struktury, jak se o to pokoušela například Eva Drašarová. Můžeme většinou konstatovat příslušnost spolku k nějaké tématické skupině (kulturní, hospodářské, losové, podporovací aj.), ale každá snaha vytvořit pro ně univerzální strukturu musí nakonec skončit nezdarem kvůli množství typů hybridních, přechodových, vytvářených ad hoc až s neuvěřitelnou vynalézavostí, což každou vytvářenou strukturu dokáže spolehlivě přinejmenším z nepřehlednit a tím zpochybnit či dokonce rovnou znemožnit její vznik. Za hlavní příčinu tohoto stavu můžeme označit absenci přesnějších pravidel v prvních desetiletích po Říjnovém diplomu, ovšem z pohledu tehdejších úředníků byla kategorizace spolků vyhovující.

Algoritmus, díky němuž by bylo možné opravdu spolehlivě a bezezbytkově vyfiltrovat a následně přesněji rozčlenit spolky zabývající se hudebními respektive pěveckými aktivitami, tak nelze vytvořit, a to z důvodů řečených výše; snad pokaždé se v množině k sobě přiřaditelných spolků vyskytně několik výjimek. Jen u jednoho z nejstarších typů - Besedy najdeme varianty jako: Českoslovanská beseda, Čtenářský spolek Beseda, Čtenářsko-pěvecký spolek Beseda, Čtenářsko-pěvecký spolek Měšťanská beseda, Dělnická beseda, Měšťanská beseda, Občanská beseda, Umělecká beseda, Pěvecko-zábavní spolek Beseda, Řemeslnická beseda, Beseda starobrněnská (znojemská), Beseda Katolické jednoty, Vzdělávací a zábavní spolek Beseda, Beseda + jméno (Dobrovský, Kosmák, Mojmír, Palacký, Svatopluk) či ještě složitější kombinaci jako Čtenářsko-pěvecký spolek (Beseda) Moravan v Plumlově. Takových besed zachycuje práce 156.

Zpět

Obsah