[ Webhosting profitux.cz ]

Zpět

Třebíč (soudní okres Třebíč, okresní hejtmanství Třebíč)

Dívčí pěvecký spolek Vesna

Stanovy schváleny 4.3.1875 pod č. j. 4295, změněny 16.10.1904 a 8.2.1905. Úředně rozpuštěn 5.9.1921 výnosem zemské politické správy č. 85358/VIII. z 5.9.1921.
Vesna se ve své době stala jediným třebíčským spolkem, v němž zněla pouze čeština a ve které byla tato skutečnost vyjádřena i v samotných stanovách. O vznik Vesny se zasloužily Pavla Jandová a zejména Miroslava Reichertová, která dodala jako vzororové stanovy Vesny brněnské. Ty pro místní potřeby upravil JUDr. Blahovec. V krátké době se ke spolku přihlásily tři desítky dívek.
Spolkovými sbormistry byli zvoleni učitelé František Procházka a Josef Blahovec.
Důležitým, ba zásadním mezníkem pro život Vesny byl příchod JUDr. Julia Kofránka do Třebíče v roce 1877. Jeho manželka Albína, nadšená a zkušená hudebnice se ihned zapojila do dění ve Vesně a do roka, 17.4.1878 byla valnou hromadou zvolena předsedkyní spolku a vedla jej přes třicet let. Místopředsedkyní byla v roce 1911 Růžena Mikundová, jednatelem 1907 Karel Stejskal, 1911 Marie Svobodová, 1912 Karla Müllerová.
Ještě v tomto roce uvedla Vesna dvě zpěvohry - 12.5.1878 Suppého komickou operetu Dívčí ústav (znovu 9.3.1890) a na Silvestra Žádný muž a tolik děvčat ( Zehn Mädchen und kein Mann, znovu nastudováno k představením 13. a 14.2.1904).
Dvacet let spolupracovala Vesna s Měšťanskou besedou a Řemeslnickou besedou, než započala spolupráce nejtěsnější s nově vzniklým spolkem Lumír, která nakonec vyústila do spojení obou spolků, někdy pořádala společné akce i s třebíčským Akademickým feriálním klubem.
Při oslavách 25letého trvání Vesny 25.11.1900 zapěly členky Vesny při dopolení slavnostní valné hromadě čtyřhlasně Kde domov můj a večer sehráli členové Lumíra a Vesny společně hru Karla Želenského (hudba Stanislav Suda) U Božích muk, kdy provedení řídila předsedkyně Albína Kofránková. Za jejího vedení provedla Vesna (s hostujícími pěvci) několik dalších oper jako Flotowovu Martu, Weberova Čarostřelce, Bendlova Starého ženicha aj. a řady operet (mimo výše uvedené): 14.3.1880 Svatba při lucernách (J. Offenbach) 31.12.1886 Lehká kavalerie (Fr. von Suppé), 1888 Bílá paní (F. A. Boildieu), 10. a 11.1.1903 Gavottte (E. Jonas), 13. a 14.2.1904 hudební žert Vzpoura v pensionátě od Regnera.
Sbor Vesny měl také hlavní zásluhu na realizace Smetanovy České písně a v roce 1879 Blodkovy opery V studni. Vesna byla také členem Jednoty zpěváckých spolků českoslovanských (zal. 1888 v Praze hlavně na popud Hlaholu).

Prameny:

MZA Brno fond B 40/I kn. 439 Spolkový katastr okresu Třebíč;
SOkA Třebíč fond OkÚ Třebíč kn. č. 67 Spolkový katastr okres Třebíč 1895;
fond OkÚ Třebíč sign. N - 1900-1903 karton 449-456, sign. N-1911 karton 548
Urban, Otmar: Kapitoly z ději hudby v Třebíči. Příloha Kulturního zpravodaje města Třebíče 1973 - 1978, s. d.

Zpět

Spolky v Třebíči
Obsah