[ Webhosting profitux.cz ]

Zpět

Zákon, daný dne 15. listopadu 1867,
o právě spolčovacím.

Má platnost v Čechách, v Dalmatsku, Haliči a Vladimiřsku s Krakovskem, v Rakousích pod Emží a nad Emží, Salcburku, Štýrsku, Korutanech, Krajinsku, Bukovině, Moravě, Slezsku, Tyrolsku a Vorarlbersku, Istriansku, Gorici a Gradišťku, též v městě a okršlku Terstském.



S přivolením obojí sněmovny Mé rady říšské vidí se Mi naříditi takto:

Částka první.
O spolcích vůbec.

§. 1. Dovoleno jest, zřizovati spolky dle toho, co v tomto zákoně vyměřeno.
§. 2. Tento zákona nevztahuje se ke spolkům a společnostem, které mají za účel zisk, ani ke spolkům bankovním, kreditním a pojišťovacím, k ústavům důchodním, spořitelnám a půjčovnám do zástavy; tyto spolky spravují se zákony zvláštními, jich se týkajícími.
§. 3. Kromě toho nevztahuje se zákon:
a/ k řádům a kongregacím duchovním, a ke společenstvím náboženským vůbec, jež uvažovati náleží dle zákonů a nařízení v příčině jich vydaných;
b/ ke společenstvům a pomocným pokladnicím živnostenským, dle zákonů živnostenských zřízených;
c/ k těžířstvům a pokladnicím bratrským, zřízeným dle zákonů horních.
§. 4. Kdo chce zříditi nějaký spolek tomuto poddaný, povinen jest, oznámiti to, prvé než spolek ve skutek vejde, písemně politickému řízení zemskéhu a předložiti mu statuta.
Ze statut lze vyrozuměti:
a/ k čemu se spolek zřizuje, z jakých prostředků, a jak se ty prostředky seženou;
b/ jak se spolek zřídí a jak se bude obnovovati;
c/ kde bude míti spolek sídlo své;
d/ která práva a které povinnosti budou míti členové spolku;
e/ kteří orgánové budou spolek říditi;
f/ čeho potřebí, aby byla usnešení platná, a jak mají býti zřízena všeliká sepsání a vyhlášení, od spolku vydaná;
g/ jak se budou narovnávati rozepře ze svazku spolkového vzešlé;
h/ kdo bude spolek zastupovati na venek;
i/ co se má státi, když se spolek rozejde.
§. 5. Statuta podána buďte v pěti exemplářích.
Na učiněné oznámení budiž oznamovateli, když za to požádá, ihned vydáno potvrzení. Ve statuta u řízení zemského uložená může každý nahlédnouti a za přepis žádati.
§. 6. Bylli by spole dle svého účelu nebo dle svého zřízení proti zákonu nebo právu, aneb státu nebezpečný, může vláda zemská zakázati aby se nezřizoval.
Tento zákaz staň se písemně ve čtyřech nedělích od podaného oznámení (§§. 4 a 5), a vyloženy buďte příčiny toho.
§. 7. Nebylli spolek v této lhůtě zakázán aben pronesloli se řízení zemské již dříve, že spolku nezakazuje, tedy může spolek vejíti ve skutek.
§. 8. Ze zákazu od řízení zemského vydaného může se v 60 dnech vzíti odvolání k ministerium záležitostí vnitřních.
§. 9. Nebylli spolek zakázán a neb bylli zákaz pořadem odvolání zase zrušen, vysvědčí spolku řízení zemské, když za to požádá, že jest dle statut předložených zřízen, kdežto vysvědčení jest důkazem jeho právního bytí, co se týče obcování veřejného i občanského.
§. 10. Co v §§. 4. až do 9. tohoto zákona nařízeno má s výminkou v §. 11 dotčenou platnost také, když jde o změnu statut, o zřízení spolků vedlejších (filiálek) a o spojení několika spolků mezi sebou, pokud takové spojování vůbec dle zákona jest dovoleno (§. 33).
§. 11. Mělli by se zříditi spolek, který chce prostředkem spolků vedlejších v několika zemích činným, aneb chtělyli by se mezi sebou spojiti spolky, které jsou zřízeny v několika zemích, přísluší ministerium záležitostí vnitřních, konati vše to, co přivedeno v §§. 4 až do 10., jemuž se mají tedy také náležitá oznámení učiniti.
§. 12. Představenstvo spolku jest povinno, oznámiti úřadu ve třech dnech, když by se bylo zřídilo, z kterých členů se skládá, kde který člen bydlí, a kteří členové budou spolek zastupovati na venek.
Toto oznámení podáno buď, jestli v místě zvláštní císařský úřad bezpečnosti, tomuto úřadu, v jiných místech politickému úřadu okresnímu.
Jestli spolek rozdělen an spolky vedlejší (filiálky), povinen jest každý spolek vedlejší, učiniti toto oznámení zvláště.
§. 13. Rozdělujeli spolek mezi své členy zprávy o své činnosti, buď početní nebo jednací aneb jiné podobné výkazy, buďtež tři exempláře podány úřadu v §. 12. jmenovanému; nestaloli by se toho, může k tomu úřad přidržeti spolek pokutami pořádečnými až do deseti zlatých.
§. 14. Každý spolek může shromáždění svá míti veřejně. Však ti, kdož nejsou členy spolku nebo hosty zvanými, nemohou v jednání účastenství míti.
Ani členům spolku ani posluchačům není dovoleno, přicházeti do shromáždění se zbraní, čehož aby se nestalo, předseda přihlížeti má.
§. 15. Kdy koli spolek chce se shromážditi, má to představenstvo nejméně 24 hodin dříve oznámiti úřadu v §. 12. jmenovanému, připomenouc, kde a kdy shromáždění se bude odbývati, a měloli by shromáždění býti veřejné, má i toto opovědíti.
§. 16. Toto oznámení, též oznámení a předlohy, dotčené v §§. 12. a 13., sproštěny jsou kolku.
§. 17. Aby se ve shromáždění spolku šetřilo zákona a zachovával se pořádek, k tomu přihlížeti nejprve přísluší předsedovi.
Mluvilo neb činiloli by se něco proti zákonu, má k tomu předseda ihned na odpor býti, a pakli by nařízení jeho neuposlechlo, shromáždění zavříti.
§. 18. Úřad má toho vůli, poslati ke každému shromáždění spolku vyslaného svého, jemuž se v něm má dáti příhodné místo, které si zvolí, a poskytnouti k požádání jeho všelikých zpráv, týkajících se osoby navrhovatelů a řečníků.
Tento vyslaný má také právo žádati, aby se sepsal protokol o věcech, o nochž se rokovalo, a o usnešení učiněných.
Posílati do shromáždění vyslaného, přísluší vůbec úřadu v §. 12. jmenovanému, řízení zemské může však sobě vyhraditi, že jej bude samo vysílati.
Vláda může každé chvíle nahlédnouti do protokolů v příčině shromáždění spolků sepsaných.
§. 19. Co tuto ustanoveno o tom, že se má každé shromáždění spolku úřadu oznámiti (§. 15), a že vláda může k němu vyslaného odeslati (§. 18), nevztahuje se k sezením představenstva a orgánů kontrolních, ač jsouli kteří zřízení.
§. 20. Nižádný spolek nečiň usnešení aneb nevydávej vynešení takových ježto by odporovala zákonu trestnímu, aneb jimiž by spolek co do obsahu nebo do formy, sobě osoboval autoritu v některém oddělení zákonodárství nebo exekutivní moci.
§. 21. Shromáždilli by se spolek nešetře toho, co v tomto zákoně nařízeno, budiž shromáždění takové od úřadu zakázáno a dle okolností zavřeno.
Taktéž zavřeno buď od vyslaného vládního, aneb nebylli vyslaný poslán, od úřadu shromáždění i dle zákona svolané, kdyby se v něm proti zákonu v něčem předsešlo, rokovalo se o věcech, které nenáležejí v obor činnosti statuty vyměřený, nebo kdyby shromáždění nabývalo povahy veřejnému pořádku nebezpečné.
§. 22. Jak mile se prohlásí, že shromáždění jest zavřeno, jsou přítomní povinni, místo shromáždění hned opustiti a se rozejíti.
Kdo by tohoto nařízení nešetřil, může prostředky donucovacímu odstraněn býti.
§. 23. Petice nebo adresy, které od sebe vydává některý spolek, nebuďtež podávány od více než deseti osob.
§. 24. Učinilli by některý spolek usnešení aneb vydalli by vynešení nějaké, které by bylo na odpor §. 20. tohoto zákona, vykročilli by z oboru působnosti dle statut jemu vyměřeného, aneb nečinilli by již vůbec dosti tomu, ne čem se zakládá právní existence jeho, tedy může býti rozpuštěn.
§. 25. Rozhodovati o tom, máli spolek rozpuštěn býti, přísluší vůbec řízení zemskému, v případech však, přivedených v §. 11., ministerium záležitostí vnitřních, ku kterémuž ministerium se může také vzíti v 60 dnech odvolání z nálezu řízení zemského, kterým spolek byl rozpuštěn.
Jestli tu příčina některá, v §. 24. jmenovaná, pro kterou se může spolek rozpustiti, má nižší úřad právo, činnost spolku zastaviti dotud, až se v příčině rozpuštění jeho s konečnou platností rozhodne.
§. 26. Rozejdeli se spolek ze své vůle, povinno jest předestavenstvo odstupující ihned to oznámiti řízení zemskému, kteréž to úřadním věstníkem v obecnou známost uvede.
§. 27. Rozpustíli úřad spolek nějaký, vyhlásí se to veřejnými novinami, a úřad učiní v příčině jmění spolkového opatření zákonem nařízená.
§. 28. Úřadem v tomto zákoně připomínaným rozumí se, neníli výslovně některý jiný ustanoven, vůbec politický úřad okresní, tu však, kde jest císařský úřad bezpečnosti, úřad tento.
Svolalli by aneb mělli by spolek shromáždění proti tomu, co v tomto zákoně neřízeno, a vzešloli by tím veřejnému pořádku a bezpečnosti náhlé nebezpečenství, může také každý jiný úřad, jemuž přísluší k zachování pořádku přihlížeti, shromáždění takové zakázati nebo zavříti. Týž úřad může také zastaviti činnost spolku, kdyby se spolek byl zřídil, neučiniv dosti výminkám v zákoně ustanoveným, aneb kdyby při něm vzešla příčina některá v §. 24. přivedená, pro kterou se může spolek rozpustiti. Však povinen jest úřad takový, neprodleně dáti o tom příslušnému úřadu věděti.

Částka druhá.
O spolcích politických.

§. 39. V příčině spolků politických mají kromě nařízení obecných v částce první položených platnost tato ustanovení zvláštní.
§. 30. Cizozemci, osoby ženské a nezletilé nemohou přijímáni býti za členy spolků politických.
§. 31. Představenstvo skládej se nejméně z pěti a nejvýše z desíti členův.
§. 32. Spolky politické jsou povinny úřadu v §. 12., jmenovanému členy své ve třech dnech od početí činnosti pojmenovati a kdy koli nového člena přijmou, jej oznámiti, každého roku pak poznamenání všech členů předložiti.
Tato oznámení jsou zproštěna kolku.
§. 33. Spolkům politickým jest zakázáno, spolky vedelejší (filiálky) zřizovati, mezi sebou se spojovati, aneb vůbec s jinými spolky buď dopisováním, nebo skrze vyslané ve spojení vcházeti.
Taktéž nemůže žádný člen představenstva byýti členem představenstva některého jiného spolku politického.
§. 34. Nositi znak spolkový jest zakázáno.
§. 35. Chtělli by některý spolek nepolitický, zanášeti se také záležitostmi politickými, povinen bude, zachovati vše to, co v příčině zřizování spolků politických v tomto zákoně nařízeno.
Zdali se některý spolek pokládati má za politický, uvažovati přísluší řízení zemskému a jdeli o spolky, připomenuté v §. 11., též v případě rekursu munisterium záležitostí vnitřních.

Částka třetí.
Ustanovení trestní a závěrečná.

§. 36. Porušení tohoto zákona, nevztahujeli se k němu obecný zákon trestní, potrestáno budiž od soudu co přestupek vězením až do šesti neděl aneb pokutami až do dvou set zlatých.
§. 37. Času války aneb vnitřních rozbrojů může vláda tomuto zákonu na čas nebo v některém místě, zcela nebo zčásti platnost odejmouti.
§. 38. V příčině spolků, k nimž tento zákon se vztahuje, pozbývá zákon o spolcích, vydaný dne 26. listopadu 1852, č. 253 zák. říš., a všeliké jiné zákony a nařízení s tímto zákonem se nesrovnávající, moci své.
§. 39. Ministrům záležitostí vnitřních a práv uloženo jest, aby tento zákon ve skutek uvedli.

Ve Vídni, dne 15. listopadu 1867.

František Josef mp.

Svobodný pán Beust mp.        Hrabě Taaffe mp.                  Rytíř Hye mp.
Svobodný pán Becke mp.       Svobodný pán John mp.,  p. podm.

Z nejvyššího nařízení:
Bernard rytíř Mayer mp.


OBSAH
Zpět